Suši bylo znakem luxusu. Dnes ukazuje, jaký vážný klimatický problém máme

Jaká je skrytá cena tohoto jídla?

Zpočátku šlo o přesolené ryby, které se vložili do vařené rýže, aby díky kvašení dlouho vydržely.

Plátek čerstvé, syrové ryby položené na houskách rýže, tedy dnešní podoba suši, vznikla v Japonsku až v 19. století a do celého světa pronikla tato lahůdka v průběhu následujícího století.

Dnes lze suši bary a restaurace, které ho připravují, najít nejen v metropolích, ale i v menších městech kdekoliv na světě. A to není dobře.

Globální symbol blahobytu

V průběhu desetiletí toto jídlo ztratilo punc nedosažitelné exkluzivity.

Cenu jedné večeře v suši restauraci používá generace mileniálov na srovnávání cen jiných služeb či zboží.

Tento ekonomický přístup má označení sushinomics a dávno přestal být jen slangovým výrazem.

Bloomberg Rankings už na jeho základě vytvořil index životních nákladů ve velkých městech.

Suši tedy už dávno není pochoutka, kterou si vychutnáváme jen z času na čas, ale jakýsi globální symbol blahobytu. To má však i svou odvrácenou stranu.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) ve svém magazínu už v roce 2017 apeloval, aby lidé o důsledcích nadměrné spotřeby suši uvažovali kriticky.